Focení portrétů

Focení portrétů

Každý z nás si určitě někdy nechal udělat portrétní fotografii. Nemusí to být přímo portrét vyfocený na zakázku někde venku. Stačí se podívat na svoji občanku, pas nebo řidičák, i to jsou portrétní fotografie. Pojďte si přečíst článek a zjistěte více o tomto oblíbeném fotografickém stylu.

Co je to portrét?

Portrét, respektive portrétní fotografie, je jedním z hojně využívaných fotografických žánrů. Hlavním smyslem snímku je zachytit tvář a její výraz jedné nebo více osob. Z takové fotografie pak můžeme usuzovat o tom, jakou měla osoba náladu, jak se cítila, jaký je její charakter nebo v jaké fázi svého života se aktuálně nacházela.

V případě portrétní fotografie se nejedná o momentku. Vyfocené osoby jsou naaranžované do statické pózy a je vcelku jedno, zdali se dívají do objektivu nebo mimo něj. Smysl portrétu spočívá totiž v zachycení obličeje, případně i vrchní části těla.

Raná historie portrétní fotografie

Vznik a vývoj portrétní fotografie jde prakticky ruku v ruce s vynálezem fotografického přístroje a navazuje na dlouhou historii portrétu v rámci výtvarného umění.

Vzhledem k tomu, že udělat fotku už tehdy trvalo kratší dobu, než namalovat obraz, se portrétní fotografie velmi rychle staly oblíbenou alternativou k tradičním malbám. Tato popularita dala vzniknout fotografickým studiím, které se s postupem času začaly objevovat především ve větších městech.

První fotografie vznikaly tak, že lidé seděli před bílým pozadím, osvíceni pouze jemným denním světlem. Často se také využívalo malované fotografické pozadí - to nejčastěji zachycovalo přírodu nebo venkov. Zároveň v prvopočátcích fotografování museli lidé delší dobu nehnutě stát, k čemuž vznikaly různé pomůcky - například Saronnysův univerzální držák hlavy nebo Bradyho stojan.

Nechat se vyfotit ve fotografickém studiu bylo slavnostní a vážnou událostí. Samotnému focení často předcházela schůzka fotografa s klientem/klienty, během které se dohodly náležitosti portrétu.

Jak udělat skvělou portrétní fotografii?

Vyfotit portrétní snímek není nic moc extra složitého, avšak i tak je třeba dodržovat určitá pravidla.

Základem je samozřejmě pozadí. Platí pravidlo, že by pozadí nemělo být na fotce dominantní - tím je totiž focený objekt. Ideální pozadí je tedy tmavší, jednoduché a málo výrazné. Jasné pozadí by mohlo zcela pohltit foceného modela či modelku, až by vám na obrázku zůstala jen tmavá silueta.

Správný fotograf by měl též využívat přirozeného světla. Rysy foceného objektu by neměly být ve stínu, čehož fotograf dosáhne, když svého modela natočí směrem ke světlu. Pokud pracujete venku, dejte si pozor na jasné sluneční záření. Nejenže bude model takzvaně „mžourat”, ale zároveň jeho tvář zahalí nefotogenické stíny.

Pokud tedy pracujete v ateliéru, foťte svůj objekt blíže u okna. Jestliže se rozhodnete pro focení v terénu, zvolte čas pro odpolední focení, kdy sluneční paprsky již nejsou tak agresivní.

Další nezbytností je vzhled foceného objektu - tedy především oblečení, účes a make-up. Důležité je vybírat jemné, přirozené a zemité barvy; jiné barvy by totiž mohly působit příliš rušivě. Se vzhledem úzce souvisí i častý požadavek žen, aby na fotkách vypadaly štíhlejší. V takovém případě jim poraďte, aby se pootočily zhruba o 45 stupňů směrem od vás a tvář natočily k vám.

A v neposlední řadě by měl mít fotograf i model během focení skvělou náladu. Klíčem k perfektním portrétním fotografiím je nechat strnulost, stud a špatnou náladu doma a naplno si užívat focení.