Abstraktní obrazy

Abstraktní obrazy

Výtvarné umění se za léta své existence změnilo k nepoznání. Současné postmoderní umění můžete buď nenávidět nebo milovat. Pojďte si přečíst náš článek, ve kterém se zaměřujeme na abstraktní výtvarné umění a třeba se dozvíte něco nového.

Co znamená slovo abstrakce a jak se promítá do umění?

Termín abstrakce pochází z latiny (abstractus) a v překladu znamená odtažitý. Jde tedy o proud myšlení nebo umění, který se očišťuje od něčeho konkrétního, hmatatelného.

Se slovem abstrakce se můžeme setkat v mnoha odvětvích - kromě výtvarného umění i v antropologii, filozofii, psychologii, fyzice nebo informatice. Podle slovníku cizích slov je abstrakce „myšlenkový proces odlučující odlišnosti a zvláštnosti a zjišťující obecné, podstatné vlastnosti a vztahy”.

Uvažování nad abstraktními pojmy je typické především pro již zmíněnou filozofii. Ve výtvarném umění se můžeme setkat s abstrakcí v tom pojetí, že se umělec při tvorbě oprošťuje od tradičních konkrétních figur, objektů a detailů. Malíř tak může naplno využít svoji představivost, neboť není limitován žádnými tvary ani pravidly.

Pro abstraktní styl výtvarného umění jsou typické zářivé barvy a nekoncepční provedení, které v mnoha případech může publikum i šokovat.

Mezi nejvýznamnější abstraktní umělce patří Piet Mondrian (považován za jednoho ze zakladatelů abstraktního malířství), Mark Rothko, Jackson Pollock, Barnett Newman nebo Vasilij Kandinskij. Z českých umělců se abstrakci věnovali František Kupka nebo František Foltýn.

Historie abstraktního umění

S abstraktním uměním se ve své podstatě setkáváme již v pravěku, neboť některé malby neznázorňovaly konkrétní objekty - šlo pouze o jednoduché, geometrické tvary, vytvořené za symbolickým nebo dekorativním účelem.

S abstraktním uměním se poté můžeme setkat i v islámské kultuře (typickým projevem abstraktního umění jsou arabesky) nebo východní kultuře (abstraktní umění je v akademických kruzích spojováno s čínskou dynastií Tchang).

V západní civilizaci se abstraktní tendence začínají objevovat až v 19. století, především díky vlivu romantismu, impresionismu a expresionismu. Kořeny samotného abstraktního umění lze nicméně vysledovat u kubismu a jeho hlavního představitele - španělského malíře a sochaře Pabla Picassa. Kubismus byl sám o sobě revolučním výtvarným směrem, poněvadž umělec na malovaný objekt nahlíží z mnoha úhlů současně.

Prvky abstraktního umění můžeme vysledovat v rámci různých výtvarných stylů - konstruktivismu, neoplasticismu, rayonismu, suprematismu, kinetismu, op artu, abstraktního expresionismu nebo minimalismu. Níže si představíme pár z těch nejznámějších směrů.

Minimalismus

Minimalismus je umělecký směr, objevující se od 50. let 20. století, se kterým se kromě výtvarného umění můžeme setkat i v rámci sochařství, architektury, filmu, hudby nebo literatury. Minimalističtí umělci využívají jednoduché tvary a základní barvy. Výsledné dílo je tak očištěné od zbytečných rysů a vlastností. Mezi slavné minimalistické malíře patří Carl Andre, Frank Stella nebo John McCracken.

Op art

Jedná se o styl, který se na poli výtvarného umění začal objevovat okolo 50. a 60. let 20. století. Op art vychází ze základů geometrie a fyziky. Op artová díla tvoří černobílé, barevné nebo rastrové geometrické obrazce, které se překrývají, až vytváří optickou iluzi (odtud pojem op art - optické umění). Hlavní představitelé op artu jsou Victor Vasarely nebo Bridget Riley.